Sněžka 13-14.12. 2014
Víkend 13-14.12. byl opět ve znamení výjezdu do Krkonoš k Viktorovi na výroční akci Alpy4000 s posezením a fajn programem na Richtrových boudách.
V plánu mám jet úplně sám a jen tak na pohodičku si oběhnout Sněžku, na Richtrovkách si dát véču, s Viktorem panáka, pozdravit se s pár lidmi a posedět na fajn večeru. Tento plán se rozšiřuje o Kamilu z Ústí n/Labem, která shání lidi do kopců a tak se domlouváme na společném výletu.
V sobotu brzy ráno sedám do modelu a frčím směr východní čechy abych byl v 8,30 v Peci, kde se s Kamilou potkám. Silnice suché a kromě obvyklého „pšonkaroad“ je cesta bezproblémová a v 8,35 jsem na místě. Kamila čeká na benzínce před Pecí a po malém přebalení už společně stoupáme na Ružohorky. Na to, že jsem klikař na počasí, tak to dnes úplně nevychází. Drobně prší a já doufám, že s větší výškou se to změní aspoň na sníh. Podle sněhu na cestě to vypadá, že dnes jsme první kdo jdou nahoru. Sníh je mokrá břečka a Kamila má za chvíli mokrý boty. Na jedné z odboček docházíme rodinku v teniskách….no těm v té kaši musí být fajn. Před ružohorkama už trošku fouká a sílí i mlha. Bafani z Dečínské boudy mě větří obě obludy mě doprovázejí až na chatu. Na Dečínské počkám na Kamilu a dáváme si můj pravej šípkovej čaj, kterej dělá fakt dobře. Po krátké zastávce vyrážíme k vrcholu. Kdyby se rozfoukla mlha, tak by bylo asi krásně. Sněhu je cca 20cm a sice fučí, ale není zima (pociťovka cca -4, vítr 80km/h).
Na vrcholu fouká v nárazech o něco málo více a jen odletující krystalky ledu jsou nepříjemné v obličeji. Nahoře dávám cvaknout slivovice jednomu družnému „Helmut von Sajrajt“ a pak už se klouzáme ke Slezské boudě a dál na Luční. Na odbočce na Výrovku mě pěkně rejpne v koleni a kopec nahoru se zážitek. Mlha jak mlíko a já kripl se belhám okolo zimního značení nahoru okolo Luční hory.
U památníku obětem hor jsem docela rád, že jsem nahoře. Koleno bolí, ale po rovině z kopce to docela jde. Míjíme Výrovku a za chvíli jsme na Richtrovkách.
Potkávám se s Viktorem a Zuzkou, rychle stahujeme fotky než začne večer fofr a pak se jdeme ubytovat na Červenou boudu, protože Richtrovky jsou plně obsazené.
K večeři je svíčková a nutno říct, že se kuchaři povedla. Uklidíme stoly v kinosálu a pak už začíná program.
Pivo je opět na Viktora a začínají se promítat zimní akce a následně léto, kde se objevuji taky se svým nepovedeným výstupem (ach jo….). Vsuvka Kavkazu od přátel, kteří začínali s Viktorem je fajn zpestření. Kousek po deváté je hlavní přednáška a to Mára Holeček s „Horoucí Antarktidou“.
Loni jsem Máru prošvihl, ale jeho loňská přednáška byla v duchu in memoriam Zdenek Hrubý a tedy asi neměla takový náboj jako ta letošní.
Mára je něco mezi rockových bavičem a odrůstajícím pekáčem. Po pravdě se výborně bavím…..Mára to pojímá opravdu bravurně svojí výřečností dostává publikum do skvělé nálady. Tohle jsem potřeboval, zasmát se od srdce, uvolnit se….díky Máro J
Druhý den po snídani klušeme dolů do Pece, loučím se s Kamilou a frčím zpět do nížin.
Zase jsem začal přemýšlet o kopcích, že bych čembalo odložil a maliny začal sbírat až třena napřesrok, ale koleno zvedlo varovný prst a tedy těžko říct co bude…..