Richtrovky 2011 a Sněžka 3-4.12. 2011

V půlce listopadu přišla nabídka od Viktora Kořízka na tradiční setkání po sezoně do Krkonoš. Letošní večírek byl přesunutá z Luční boudy na Richterovy boudy v Zeleném dole Krkonoš.

 Vyzval jsem Ondru a hned nechal rezervovat na Richtrovkách pokoj.

V sobotu v 7,00 vyrážíme směr Pec pod Sněžkou. Nedá mě než udělat malý výlet a na Richtrovky zajít okruhem přes Sněžku cca 15km. Před 11 vyrážíme přes Ružohorky na Sněžku. Počasí není žádná pecka, je mlhavo a cca 4stupně, ale pohodovým tempem klušeme nahoru. Pod Děčínskou boudou už docela pěkně fouká a tedy třetí vrstva a rukavice jsou nezbytné. Po krátkém čaji vyrážíme nahoru. Ty „klausovy schody“ fakt miluju, vždycky mě výjde krok jen na jednu nohu……..zatracenej Vašek J. Jak se otevírá hřeben, tak začíná fučet opravdu řádně. Potkávám jednu dvojku co se vrací dolů, že je nahoře vichřice, ale jdu dál. V podvrcholové části už fouká tak, že občas chytám balanc (mám poctivých 95kg) a v poryvech je to nářez.

Na vrcholu je pár lidí a vítr z Obřího dolů je teda fakt maso. Až doma z historie Humlnetu zjišťuju, že foukalo 110km/hod. Za polskou boudou si dáváme s Ondřejem malýho Čapka v podobě vynikající meruňky. Nijak zvlášť se nezdržujeme, jsme v poho v teple, ale pokud by mělo přijít něco horšího, tak by se nesestupovalo dobře. Jdeme směr Luční do Obřího dolu. Namrzlé kameny nehezky kloužou a my potkáváme na sestupu i výstupu skupinky polských soudruhů co v polobotkách, teniskách, bez rukavic pajdají nahoru nebo dolů………..mimochodem čítankový případ podcenění povětrnostních vlivů a relativně nízkých hor. Nějaké polky ve věku Marie Terezie se mě ptají 50m pod vrcholem Sněžky zda jdou dobře na Sněžku. Jelikož cesta nikam jinam nevede, tak se srdcem na dlani otevřeným všem polákům odpovídám :Nemtudom maďaroš. Nijak se nezdržujeme a omrzlí pádíme do „obřáku“ . U vodojemu si hltneme meruňky pro svižný krok a za chvíli už odbočujeme na Richtrovky. Je to divné, ale Kučera zabloudil. Místo do zeleného dolu jdeme modrým dolem. Pochopitelně kdo by se díval do mapy, když jsme takoví profíci, že? Nic hrozného se neděje, jen jsme se prošli asi 3km. Nakonec se musíme potupně zeptat, namrzlá cesta je docela zážitek a Ondřej začíná být nedobře naladěn. Konečně Richtrovky. Ubytujeme se a vyhládlí jdeme na večeři a po ní hned do sálu uhájit dobré místa na promítání. Schází se asi 130lidí, horolezců, alpinistů a ostatních „milovníků hor“.

Pavel Barták opět moderuje a na programu jsou Extrémní skialpové sjezdy, expedice Pumori 2011, historie dobývání severní stěny Eigeru a nakonec všechny uchvátí krátký dokument o rychlolezci Uli Steckovi, který vylezl zmíněnou stěnu za 2hod 37min a právem se mu říká Swiss Machina.

 Já ještě vyhrávám triko Lavin v jedné ze soutěží, ale vařič od Norska Moda mě zase uniká My s Ondrou jsme o poznání klidnější než minulý rok. Krátký plán s Viktorem na výstupy pro rok 2012 a už litrová láhev meruňky začíná mizet v našem chřtánu dost rychle ale nemáme dnes žádné spoluhráče, tak nakonec příjemně opilý odcházím na pokoj krátce po půlnoci a Ondra mě následuje cca za hodinu. Ráno jsou krkonoše pěkně pod sněhem, který padá od 22,00.

Po snídani scházíme dolu do Pece k autu a odjíždíme.

Byl to moc hezký výlet do Krkonoš a parádním promítáním s pěkným výstupem na Sněžku.

Hore zdar J