Matesovo přikládání ke skále 6/2011
Vzhledem k možnosti náhlého volného víkendu v práci, jsem se narychlo rozhodl na malý výlet do Tater a podniknout nějaké výstupy se svým synátorem Matesem.
Rychle jsem vykomunikoval slušné ubytování ve Štrbě, oslovil Jarka Makyču, který se mě ozval na nabídku Julských alp na společný trek a rychle sbalil batoh. Ve čtvrtek 23.6. jsme uháněli s Matesem směr Uh.Brod abychom naložili i Jaru a v 19,30 už jsme ubytovaní. My ve Štbě u Danielčáků a Jara v kempu v Tatranské štrbě v ATC.
Na pátek jsem měl naplánovaný výstup na Kriváň 2494m. Ráno je mlžné, ale nevypadá to zle. Futrujeme do sebe kaši a v 7,00 vyzvedáváme Jaru. Cesta je pohodová, projdeme pás mlhy a jak nastoupáme první metry, tak se pěkně začíná prořezávat sluníčko. Vypadá to opravdu na hezký den, sice od roháčů párkrát zahrozila nějaká oblačnost, ale jdeme jen v tričkách. Les ustupuje, míjíme klečovku a už jen stoupáme kamenou stezkou do Daxnerova sedla. Jsme všichni v pohodě, já tedy trochu simuluju proběhlou měsíční virozu, kterou mě pravidelně obnovuje chlorové prostředí mé práce :-).
Celou dobu jdeme vlastně sami, hora je prázdná. Až na rozcestníku od Troch Studniček potkáváme první "dobyvatele". Mates se nenudí a jen se pořád vyptává na výšku Kriváňu. Vrcholová část je malé skalní lezení tak 1+. Mates leze jak lasička a zjevně nemá problém se srázy. Míjíme Malý Kriváň a pak už vcházíme na vrchol. Pár lidiček tu už je. Zdravíme se a rozbalujeme sváču.
Půl hoďka na vrcholu a pak už v pohodě sestupujeme dolů na Štrbské pleso. Ani sestup Matesovi ani Jarovi nedělá problém. Občas sice Matymu domlouvám aby se ke skále neobracel zády, lépe si hledal chyty, ale vše je v pohodě .
Cestu dolů volíme po hřebeni přes Malý Kriváň, je fakt hezky, nespěcháme. Dolů jdeme s nějakýma klukama z Liberce. Trochu prý lezou skalky a jsou v Tatrách poprvé a moc se jim tu líbí. Možná se zítra potkáme na Rysech.
Jsme dole, přiznávám, že jsem docela utahenej. Večeříme, hygiena a spíme. Druhý den budou Rysy 2503m.
Ráno nevypadá zle. Dokonce volím 3/4 kalhoty. Bolavý kolena jsem ráno zaléčil dvěma brufáčema a dnes to vypadá na den plný sil a trochu závodění. Začíná nám trochu krápat. Mates není nepromokavej a taky jeho trekáče nejsou nic moc a mokré šutry porostlé lišejníkem nejsou nic moc. Na Popradském plese se rozhohujeme, že půjdeme dál, projdeme úsek lesa a jak nastoupáme výšku, tak třeba projdeme oblačností. Mates má pončo a my s Jarou jdeme do Goráču. Před odbočkou na Hincák a Rysy prší už dost a je to déšť se sněhem. Je i lezevá zima, tak otáčíme. Nahoře určitě sněží a Mates nemá dobrou výbavu. Po polívce na nové chatě na popradském zajdeme ještě na Cintorín uctít památku horolezcům. Jsou tam nějaké nové tabulky..................:-(( Hory si vybírají svoji daň, jsou nesmlouvavé, kruté, ale zároveň krásné. Zaujala mě jedna tabulka českého horolezce: "Hory byli je ho láskou i jeho osudem".
Sestupujeme, Mates je trochu promrzlej, já mám mokrý kalhoty. Nikdo není zklamanej. Mates ukázal že není žádnej posera, Jara je v pohodě, myslím, že jsme si docela sedli a vypadá to, že spolu spácháme v létě nějakej kopec.
V neděli už odjíždíme, pochopitelně zastávka na salaši Krajinka pro ovčí sýry je už rituál. Byl pro prima výlet na začátek sezony a já doufám, že se na podzim ještě do tater vrátím a kopnu tam ten Gerlach :-)
Jaru vezeme do Vsetína a ten nás odměňuje skvělým domácím moštem.
.......a tak byl Maty slavnostně přiložen ke skále a ve skvělé premiéře zdolal vrchol Kriváňu, jeho první "větší kopec" :-))
