Vysoké tatry-tradiční ředitelský výšlap 30.9-4.10. 2015 aneb jak Korálek překonal sám sebe :-)
Původní termín tradičního ředitelského výšlapu do Vysokých tater, který jsme dojednali na letní grilovačce, jsem v opilosti zapoměl a následně jsem zjistil, že naše chatka ve Štole je bohužel pro námi vybrané termíny obsazená. Zřejmě to tak mělo být, protože termín přelomu září a října nám poskytl naprosto fantastické počasí, zcela nezvyklé pro TA3. Ve zkratce 4 dny azurové oblohy a teplíčka jen na tričko.
Původní sestava se sice smrskla o některé saláty/simulanty jako třeba malého Styka-Tygra, který se zalekl akce velkých kluků a začal simulovat vysokou horečku (36,8) nebo ředitele Radka, který ještě nestrávil rozchod s DORIS a začal simulovat otevřenou břišní stěnu.
Středa 30.9.
Kmenové osazenstvo v sestavě Korálek, Roman, Honza a já nic nevzdává a ve středu odpoledne se přesouváme do Štoly v TA3. Generální Korálek jede sice separé ve svém modelu a my máme alespoň bezva možnost ho po cestě pomlouvat.
Cesta je pohodová a tak okolo 19,30 jsme na místě. Malý přípitek, k večeři svíčková, malá ochutnávka od pana Grégra a Volaříka (vinařství) a jdeme do hajan.
Čtvrtek 1.10.
Vstávání je na pohodu v 7,00. Dnes je na pořadu Koprovský štít 2.363m. Není kam spěchat a Koprák je dnes na rozchození. Počasí je od rána modrá obloha a pohodová teplota. Na parkovišti na Štrbském plese jsem jediní. Přes popradské pleso stoupáme pomalu výškové metry stejnou cestou na Rysy a odbočujeme až na rozcestí pod Žabím potokom. Odtud přes jeden prudší skalní práh na plošinu u Hincova plesa. Po cestě není moc lidí jen dva starší tatrmani a den je opravdu výstavní. Od Hincova plesa už konečně začíná pořádné stoupání do Koprovského sedla a odtud je to už co by kamenem dohodil na vrchol Koprovského štítu. Za půl hodinky jsme nahoře a tam je docela živo. Vrcholu-chtivých lidí je dnes dost a krásné počasí vytáhlo do kopců docela dost lidí. Výhledy jsou široké a vrchol je pěkně panoramatický.
Uděláme si společnou vrcholovku i s Doris a potom už klušeme dolů a já se těším na rozpustnej humpl tedy kafe s vyloženýma haksnama. K večeři je dnes segedýn a vzhledem k tomu co celý den ze sebe produkoval generální Korálek po svíčkové, tak mám obavy, že tato krmi bude pro nás smrtící koktejl. Popijeme dobré vínko, pokouříme a všichni jdou spořádaně do hajan.
Pátek 2.10.
Ráno je o něco lepší než včera a opět vstáváme na loudáka až v 7,00. Dnešní plán je výstup na Kriváň 2.495m. Všichni se docela těšíme, ale Korálek najednou začíná simulovat přerušenou míchu. Jeho simulace je zcela evidentní a my ho podezříváme, že místo výstupu má domluvenou nějakou „riadnou kefovačku“ a na kamarády kálí. Odváží nás tedy opět na Štrbské pleso, pak definitivně hlásí poškození svého pohybového systému a místo Kriváňe volí procházku z „jaziérku lásky“ (my ovšem víme své).
Naše ztuhlé nohy po včerejšku rozcházíme docela rychle a v docela solidní tempíčku stoupáme. Je poznat pátek a mnohem více lidiček. Počasí je luxus a jen v tričkách frčíme k malému Kriváni. Mohli jsme sice šuťovou cestou přímo k vrcholu, ale proč nejít přes dva vrcholy. Lidí zjevně přibývá a pohyb se už trochu brzdí. Malý Kriváň, Daxnerovo sedlo a už jsme na výstupu na vrchol. Výstupovka je skoro na pořadník. Na vrcholu je teda fakt narváno, nic moc pro introverty hledající ticho a klid. Nahoře trošku fouká, tak akorát na flísku. K vrcholu se hrabou další davy lidí, tak jen fotečka jdeme dolů. Sestup docela odsýpá za za chvíli (3hodky?) jsme zpět na plese. Osobně jsem pěkně frisch a včerejšek a dnešek mě parádně sedl, což v mých 65letech je fajn J. Na chatce bodne opět rozpustnej humpl, proběhne nějaká hygiena dnes máme tradiční Furkotku a halušky. Kluci dávají pivo a čouda a já sae hlásím jako driver na véču. Korálkům model mě baví a jeho 205 kobylek je hřích trošičku nenakrmit a plácnout po slabinách. Sportovní řežim není aktivován a stejně ze zadní sedačky ředitel Roman hlásí před zatáčkama, že ztrácí zuby. Ujišťuji se u Korálka, že model je „quatro“ a stejně mám pocit, že jedem na „půl plynu“ a 3,0TDI by si zasloužilo trochu více vyhnat pavučiny z výfuku. Na Štbském plese se mě podaří (v automatu) prošlápnout spojku, čímž zjišťujeme, že model brzdí docela slušně :-)
Furkotka je plná, ale za chvíli máme stůl a chlapci sice tvrdí, že loni to bylo lepší, ale já jsem s Ražniky so strapačkami spokojený. Sjezd dolů je na pohodu a po malé ochutnávce vínka jdeme do kanafasu.
Sobota 3.10.
Den opět jak víno. Vstáváme v 6,00 a dnes je Korálkova královská zkouška a to přechod Priečného sedla . Ráno je trocha malé simulace a zjišťování co vše generálního bolí. Dostává můj bederák a prostě jde-žádný štráchy. Sice tvrdí, že půjde jen na Terynu, ale já vím, že ho musím přemluvit a přes řetězy ho dostat. Je sobota, krásně azuro a teplíčko…….tedy docela davy se hrnou stejným směrem. Ze Smokovce na Hrebienok je tradiční Honzova disciplína a nechává nás daleko vzadu. Hrebienok-Velký hang je zase můj skalp a předbíhám si lidi po cestě. Až pod velkým hangom se mě trochu vybíjejí baterky a zpomaluji, kde mě a Honzu dobíhá Roman.
jsme na Teryně v docela pěkném čase. Dáme malou sváču a vyrážíme do sedla. Korálek sice hlásí, že to asi otočí, ale to se nepřipouští. Je krásně, teplo, prostě nikdo otáčet nebude. Priečné sedlo lezou starý báby a Korálek to přeleze taky. Jsme za Pfinovou kopou a už je vidět mraveniště lidí drápající se vzhůru do sedla. Doufám, že Korálek to zatím nevidí aby ho to nějak nedemotivovalo. První malé řetízky do štrikovačky vzhůru svahem a malý protest Korálka, ale v pohodě ho přesvědčujeme, že je to vše ok. Pak už jsme pod řetězy. Roman je šikula o něj nejsou obavy a jde první aby dokumentoval Korálka. Pak jdu já abych Peťánka navigoval a Honza to jistí ze spodu. Generální ukazuje, že není žádný béčko a jeho III+ dává na pohodu :-)
Sestup Velkou studenou dolinou je už jen dupačka na Zbojdu ve výhni slunce. Honzu začínají zlobit kolena a raději volí bandáže o obinadla. Trochu zpomalujeme. Já mám pocit, že zase proběhne nějaká operace mých nehtíků….ach jo. Prsty mám v trekáčích za ty 3 dny polámané a po pravdě už se těším dolů až shodím boty . Od Zbojdy je to štůdl lidí co šli v prestižkách na výlet na kofču. Dochází mě Roman a spolu scházíme k autu. Kluci volí lanovku z Hrebienku a pak už je odjezd na chatku.
Večer se rozběhne malý večírek s Medvědím mlíkem a s našimi mladými sousedy „huliči“, kteří už druhý den něco slaví, ale jsou v pohodě a slušní. Kromě Romana, který na pár hodin pikne v kuchyni jsme v pohodě a o půlnoci už zase ležíme v kanafasu.
Neděle 4.10.
Dnes se už nikam nejde. Uklidíme chatku ředitel Roman takticky předá Pathfindera Honzovi, který večer měl nejvíce rozumu a uháníme GO HOME.
Suma sumárum, to byli fakt parádní tatry s bezva babím létem. Počasí drželo jak Helvétská víra a my si dali 3 krásné výlety.
Korálek překonal sám sebe a na jeho III+ je jen jedna odpověď. Péťo……IV+ je výzva :-)
……díky ředitelé, opět to bylo super :-)