Hochschwab 5/2013
17-18.5. 2013
Výstup na Hochschwab, nejvyšší horu stejnojmenného pohoří, byl nápad mého šéfa Honzy a stala se vlastně takovou malou podnikovou akcí.
Předpověď do poslední chvíle nevypadá dobře, ale pak meteorologický model hlásí na sobotu a neděli slunečno, jasno a teplotu okolo 10°C.
V sobotu ráno v 5,30 tedy sbírám v Kuřimi Petra a přesouváme se do Mikulova, kde na nádraží nabíráme Zdenála. Potom se se všemi potkáváme u Honzy a krátce po půl sedmé skupina 14lidí a čtyř aut vyráží na fajn výlet.
Vídní profrčíme bez problémů a po pár hodinách už parkujeme v Seewiesenu u závory odkud začíná naše dvoudenní putování.
Údolí Dullwitz je nádherné, je lehoučce pod mrakem, ale teplo a jen v tričkách pomalu stoupáme k prvnímu bodu, chaty Voisthalerhutte v 1654m. Cesty jsou velmi příjemné, ale s postupnou výškou potkáme stále častější sněhová pole. Severní žlábky si sníh jistě uchovávají až do pozdního léta. Místy je vidět, že výška sněhových polí je i ke konci května 2-3 metry vysoká.
Jako skupinka se dost trháme, ale některé stoupání jsou poměrně prudké, tak netrénovaným jedincům to dělá drobné problémy. Já trochu zapomínám, že jsme na výletě a nasadím si tempo a jdu. Pořád mám nějak v hlavě, že stále musím trénovat na léto.
Na Voisthalerhutte si na chvíli vyložíme nohy, potkáváme první docházející z naší skupiny a pak se loučíme a jdeme dál na vrchol. Už před cestou rozhoduji, že budeme spát pod vrcholem na Schiestelhaus (Zdenál, Petr, já), zatímco ostatní spí na Voisthaler a chtějí na lehko jít na vrchol a vrátit se zpět. My chceme zpáteční cestu hřebenovkou, tak volíme spaní až pod vrcholem.
Počasí je nakonec 1+, svítí slunko (my se trochu připékáme) a za cca 1,45hod. jsme na Schiestelhaus. Tedy shodíme batohy, dáme výbornou Gulaschsuppe a na lehko klušeme na vrchol Hochschwab 2277m. Nikde nikdo, daleké výhledy……prostě pohoda.
Večer na chatě do nás zasyčí nějaký pivko a rádler…..a navrch to zaplácnem dobrým Knackwurstem. Chata je krásná, před pár lety zrekonstruovaná. Matrazenlager je čistý, prostorný…..radost na takové chatě bydlet. Zapadající slunko dělá kopce zlaté, výhled z chaty je směrem na Taury je neuvěřitelný, ale venku fučí hodně silný vítr.
Ráno je opět slunečné, ale foukat nepřestává. Nikam nespěcháme, tak až okolo 9,00 vyrážíme.
Plán je vrátit se hřebenovkou zpět do Seewiesenu a po cestě odbočit a vylézt na vrchol Ringkamp. Výhledy jsou krásné, po cestě téměř nikoho nepotkáváme…..úžasné prázdné hory plné náhorních plošin s typickými alpskými loukami i ostrými skalisky. Ringkamp není značená cesta, ale vrchol je zřetelný, tak hledám ideální stopu a jdeme k vrcholu. Fouká stále silněji, už jsme i zabalení do tech.bund a v poryvech nás to skoro shazuje k zemi. Před vrcholem cca 50m to otáčíme. K vrcholu nevede sice nijak ostrý hřebínek, ale v poryvech větru mám obavy, že nás to shodí a pád by byl fatální.
Sestoupíme a pak přes prudká sněhová pole jdeme hřebenovkou nahoru dolu nádhernou krajinou se širokými výhledy. Myslím, že rozhodnutí jít hřebenovku všichni kvitují. Cesta do Seewiesenu přes Gamsteig je díky větru vyloučená, proto jdeme dále až na sestup do Seebergu a místy trochu komplikovanou cestou sestupujeme dolů. Bohužel pak už musíme dále po silnici cca 5km k autu. Obloha se zatahuje a chváli po odjezdu padají první kapky.
Vyšlo to parádně. Oba dny krásný výlet, máme sice trošičku utahaný nohy, ale to k tomu přece patří. Zdenál i Petr byli pohodoví parťáci a statečně dupali
Takže díky Honzovi za dobrý nápad a HORE ZDAR !!!
Fotky ZDE